Naše síly se spojily a to doslova a do písmene. Procházíme si dalším rokem změn. Náročnost soužití roste exponenciální křivkou od dob sbližování. Řítíme se plnou parou do rodičovských povinností a pevně věříme, že nás v této rychlosti nic nezastaví. Že jako listí ze suchých stromů opadá to nepodstatné a my se budeme věnovat našim snům, dětem a sami sobě.
Obsah
Toggle… a teď si pokládáme otázku z nadpisu.
Bylo to romantické, nestandardní, osobité. A celkem za málo kaček. Nevěsta měla tenisky a ženich upekl úžasné svatební koláčky. Během svatby se neudálo nic převratného. Neporodila jsem. Nikdo se neopil. Nikdo neprotestoval. Ale všichni byli moc fajn. Příbuzní, kamarádi i ti, kteří byli do svatby zapojeni v samotném finále.
„Samotným finále“ nazvěme celé období měsíčních příprav. Před tím nebylo nic. Snad jen čekání na vyřízení mého rozvodu prvního manželství nebo obava z toho, jestli porodím před „ano“ nebo ne.
Adam nenechal své povolání projektový manažer „doma“ a svatbu řídil s humorem a rozhodností sobě vlastní. I prstýnek si na obřadu sám navlékl, no považte :)!
Středobod svatebního obřadu byl pod bílým altánem (jsme jeho vlastníky a nabízíme k pronájmu ;)) na břehu rybníka v Tichém údolí v Úněticích. Vystrašeni hrůzou z pohledu na malý snímek obřadní síně Prahy 13 jsme se rozhodli pro obřad v přírodě na našem oblíbeném místě.
Rádi bychom poděkovali všem lidem, kteří se na přípravách a samotné svatbě podíleli a účastnili. Kdo všechno to byl a o co se postaral?
Začalo to naší ex-kolegyní a kamarádkou z Dobrého webu, Dášou Kohoutovou Plotěnou, která kromě toho, že vás dokáže vzdělat od A do Zet, vás také může nafotit a jako bonus přidat smích, vtipnou historku nebo pár akordů.
O občerstvení a spánek se postarala paní Míša Mrhálková s manželem z našeho oblíbeného únětického posezení U Lasíků. „Rodinnou občerstvovnu v Tichém údolí“ prostě milujeme kvůli nezaměnitelné atmosféře (při návštěvě na vás dýchne domácí pohoda a prázdniny na venkově), báječným koláčům Míši a Únětickému pivu, které do vás padá samo. Rozhodli jsme po obřadu zajít na jahodový, špenátový, pesto, makový, hruškový… koláč a přípitek.
Hudbu mít, či nemít? Samozřejmě, že mít. A to ideálně v podání Vládi Rokoského, 1/2 skupiny The Riverman. Jejich písničky si můžete stáhnout na webu nebo na BandZone.cz, kde si je můžete v klidu pouštět až do zblbnutí. Tak jsem to dělala já, když jsem Vláďu přijímala do Dobrého webu na linkbuilding. Bylo mi jasný, že tenhle kluk musí linky ne nakoupit, ale vyzpívat. Posuďte sami.
O fotografie před svatbou i na svatbě se postarala do té doby nám neznámá fotografka Jana Fröhlichová. „Vyzkoušela“ si nás už u sebe v ateliéru. Padli jsme si do oka a domluvili jsme se na focení svatebního dne z větší části za výpomoc s webíkem. Jana byla velmi ochotná a dorazila i přes bolesti zad na obřad. Doufám, že se hodí co nejdříve dohromady!
Pořádně jsme se dokrmili na svatební hostině v oblíbeném únětickém pivovaru. Tož ten výčepní byl nějaký svérázný, to ano. Ale to nás neodradilo od předkrmu (škvarková pomazánka nebo pivní sýr), tradiční hovězí polévky s knedlíčkem (velkým jak Brno!) a já v tu chvíli již s manžou 🙂 jsme to „docpali“ dvouručákem. Tedy Adam. Já ho ještě i večeřela. Adam rozbil a uklidil po sobě talíř, dostal žehličku jako svatební dar a Mimi dva řízky. Myslím, že jsme byli všichni spokojení.
O zkrášlení nevěsty, tedy mě, se postaraly dvě velmi příjemné ženské z kosmetického salónu Clair v Úněticích. Klára a Marika – dcera a maminka. Osoby, které přesně zapadají do pohádkových Únětic. Díky nim jsem se na svatbě cítila velmi příjemně.
Svatební kytku chytila po vzájemné dohodě moje modrovlasá kamarádka a svědkyně Petra (pánové, na vdavky je tedy připravena). Protože jsem od začátku počítala s tím, že není na kolektivní sporty, nechtěla jsem svatební kytici vázat, ale jenom svázat. A dočkala jsem se. Obyčejnější kytku svázanou režnou nití si snad žádná nevěsta dobrovolně nepřála. O krásné chrysantémy se postaralo květinářství na Suchdole.
O kopretiny na dortu (pomyslná sladká tečka) a celý dort se postarala Míša Budková, moje bývalá spolužačka z ČVUT. Je to velmi šikovná pečka, o čem svědčí nepřeberné množství fotografií dortů a sladkého mlsání na Facebooku a každý den nová slova chvály. Doporučujeme s klidnou hlavou, ještě dnes se oblizujeme až za ušima.
Komu ještě poděkovat? Všem účastníkům „zájezdu“. Petře za pomoc při přípravách den před svatbou, Vincíkům z Loun za dobrou náladu, Maňákům a jejich omladině za „čerstvý vítr“ na svatbě, naší Mimi za souhlasný štěkot před mým „ano“, našemu miminku, že to ještě vydrželo v bříšku, obchodu Fler.cz za spoustu kopretin (kopretinový věneček od jitkity, polštářek od jana61 a kopretinkové tenisky od ivcatko) a nakonec i těm úředním šimlům za jeden rozvod a jedno oddání.
Miluju Tě Adámku!
Nakonec ukázka mé vlastní tvorby z pozvánky:
Po předchozí dohodě
Lady Virtual (Míša Vránová Matanelli)
Slavňovice 39, Stádlec
okres Tábor, 391 61, Jihočeský kraj
IČ: 76342280
DIČ: CZ8261013596